KRÁTKODOBÁ PŘEDPOVĚĎ

Aktuální počasí Měřidla Grafy Dnes a včera Tento měsíc Tento rok Rekordy Srovnání Sníh Data NOAA Historie

Souřadnice umístění stanice:

Zeměpisná šířka: N 49° 14' 38" | Zeměpisná délka: E 16° 20' 41" | Nadmořská výška: 462 m

Předpověď vychází z dat naměřených touto meteorologickou stanicí a umožňuje porovnání různých metod stanovení odhadu vývoje počasí na nejbližší hodiny. Stránka je v prohlížeči automaticky obnovována každých 5 minut. Pravděpodobnost úspěšnosti předpovědi je cca 90% na nejbližších 24 hodin a s přibývajícím časem postupně klesá na cca 80% pro období 48 hodin.

Odhad vytvořený stanicí Davis na nejbližších až 48 hodin

Stanice používá k výpočtu tlak, teplotu, vítr, srážky, vlhkost a zeměpisnou šířku a délku. Data jsou vyhodnocována za poslední tři hodiny a teprve poté je aktualizován odhad. K dispozici je až 196 variant předpovědí.

Odhad podle Zambretti předpovědní formule

Zambretti předpovědní formule je velmi zjednodušenou verzí Sagerova algoritmu a vychází pouze z dat získaných meteorologickou stanicí (teplota, tlak vzduchu, tlaková tendence, směr a rychlost větru) doplněných o roční období. Je známa od roku 1915, jejími autory jsou Negretti a Zambra (odtud Zambretti) a generuje celkem 26 jednoduchých předpovědí. Tato verze je také součástí základních šablon programu Cumulus.

Hezky, ale možnost přeháněk

O Předpovědi počasí

Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě. Je dáno stavem všech atmosférických jevů pozorovaných na určitém místě a v určitém krátkém časovém úseku nebo okamžiku. Tento stav se popisuje souborem hodnot meteorologických prvků, které byly naměřeny meteorologickými přístroji nebo zjištěny pozorovatelem (např. teplota vzduchu, stav oblačnosti, rychlost a směr větru, déšť, sněžení apod.)

Předpověď počasí je založená na využití poznatků o fyzikálních zákonitostech přízemní vrstvy atmoséry. Počasí je definováno mnoha faktory (hlavně atmosférickým tlakem, vlhkostí, teplotou a větry). K předpovědi počasí je třeba tyto faktory sledovat a k tomu slouží mnoho technických zařízení a přístrojů. Nicméně povaha atmosféry a neúplné chápání přírodních procesů znamenají, že předpovědi nejsou zcela přesné a neomylné. (zdroj: Wikipedia)
Proto výchozími podklady pro stanovení dalšího vývoje počasí jsou hodnoty naměřené meteorologickými stanicemi a jejich dosavadní vývoj. Dalšími podklady jsou i poloha místa, pro které má být předpověď stanovena, také geografické údaje (terénní profil, nadmořská výška a další) a roční období.

Pro stanovení předpovědi počasí pro rozsáhlejší území a na delší časové období se používají různé výpočetní programy a modely, např. Aladin, Medard či norský model. Jednotlivé modely se navzájem různě liší a pro amatérského meteorologa jsou zcela nedostupné. Proto pro stanovení předpovědi či odhadu dalšího vývoje počasí jsou používány různé algoritmy či formule, které jsou převedeny do počítačové podoby. Mohou však postihnout pouze malé území v okolí meteorologické stanice, zpravidla do okruhu maximálně 30 km.

Předpovědi lze rozdělit na krátkodobé (obvykle do 48 hodin), střednědobé (3 až 10 dní), dlouhodobé (zpravidla do 4 týdnů) a sezónní výhledy, jejichž úspěšnost je obvykle velmi malá. Za předpokladu dostatečných podkladů lze stanovit krátkodobou předpověď s úspěšností kolem 90%, střednědobou s úspěšností od 75% na pět dní až po cca 50% na deset dní. Stanovit seriózní výhled na delší časové období je s amatérskými prostředky prakticky nemožné.